Ve středu 10 ledna by oslavil 111. narozeniny bývalý československý prezident Gustáv Husák, kontroverzní a významná figurka československé politiky, zejména v období komunismu. Narodil se 10. ledna 1913 v Bratislavě, kde se během studia práv na Univerzitě Komenského zapojil do komunistického hnutí a v roce 1933 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Během druhé světové války Gustáv Husák sehrál významnou roli ve Slovenském národním povstání proti nacistickému Německu a kolaborantské vládě Jozefa Tisa. Kvůli svému aktivnímu členství v komunistickém odboji byl dokonce i vězněn.Po druhé
světové válce se stal vládním úředníkem na Slovensku a funkcionářem KSČ. V letech 1946 až 1950 byl hlavou slovenské správy a podílel se na likvidaci křesťanskodemokratické strany na Slovensku. V roce 1950 se stal v rámci strany obětí stalinských čistek a byl odsouzen k doživotnímu vězení. Po svém propuštění v roce 1960 se opět zapojil do politiky a v roce 1963 bylo obnoveno jeho členství v KSČ.
Husákova politická kariéra nabrala na obrátkách zejména během Pražského jara v roce 1968, kdy se stal spojencem Alexandra Dubčeka a podporovatelem jeho reforem. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 se ale Husák postavil na stranu Sovětského svazu a začal prosazovat návrat k ortodoxnímu komunismu, známý jako období „normalizace“. V roce 1969 nahradil Dubčeka jako první tajemník (později generální tajemník) KSČ a v roce 1975 byl zvolen prezidentem Československa.
Jeho vláda byla charakterizována represí a omezením lidských práv, přičemž Československo se stalo jedním z nejvěrnějších spojenců Moskvy. Husákův režim byl známý pronásledováním disidentů a omezováním svobody projevu. V roce 1989, v průběhu sametové revoluce, Gustáv Husák rezignoval na svou funkci a krátce nato byl vyloučen z KSČ.
Husák je považován za symbol „normalizačního“ období, které bylo pro Československo temnou kapitolou. Zemřel 18. listopadu 1991 v Bratislavě ve věku 78 let. Jeho politická kariéra a životní příběh jsou příkladem dramatických zvratů a přežití v turbulentním období evropské historie.
V dnešní době, kdy se Česká republika a Slovensko distancují od Ruska a jeho politiky, je důležité si připomenout Husákovo předsednictví a jeho úzké vazby na Sovětský svaz, které měly hluboký dopad na politickou a společenskou situaci v tehdejším Československu a jehož dozuky pociťujeme ještě dnes. Éra Gustáva Husáka je tak připomínkou složitých historických vztahů mezi těmito zeměmi a důležitým momentem v historii střední Evropy.