Na druhý únorový den připadají Hromnice – významný lidový svátek, ve kterém se prolínají křesťanské a pohanské tradice. Svátek má původ v pohanství a pojí se zejména s kultem boha Peruna, vládce hromu, blesku a deště, který byl jako jeden z nejsilnějších slovanských bohů symbolem ochrany a síly. Jeho uctívání zahrnovalo očistné a ochranné rituály, které se prováděly s příchodem jara a spočívaly v zapalování posvátných ohňů, zahánění zlých duchů a vítání nového cyklu přírody a života. Byly symbolem probuzení přírody ze zimního spánku a příchodu nového ročního období.
Postupem času byly tyto slovanské zvyky přetvářeny a integrovány do křesťanských svátků, jakým jsou například Hromnice. Tradice zapalování ohňů a vyhánění zlých duchů se začaly objevovat v křesťanských obřadech v podobě svěcení svící, tzv. hromniček, které měly společně s modlitbami chránit stavení a jeho obyvatele před přírodními katastrofami, hromy a blesky. Není divu, že lidé Hromničky pečlivě schraňovali, aby je měly celý rok po ruce.
V křesťanství odpovídají Hromnice svátku Uvedení Páně do chrámu a jsou spojeny s biblickým příběhem o Marii a Josefovi, kteří přinesli malého Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby ho zde zasvětili Bohu. Na tomto příkladu můžeme vidět, jak byly původní slovanské tradice a zvyky postupně adaptovány a přetvářeny v rámci křesťanského kontextu tak, aby si zachovaly svůj původní význam a symboliku.
Hromnice se také pojí s řadou pranostik, které předpovídají počasí a blížící se jaro. Nejznámější z nich, Na Hromnice o hodinu více, naznačuje, že tento den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu. To ale není tak úplně pravda! Na území České republiky je to přibližně hodina a 20 minut. A zde jsou některé další pranostiky související s Hromnicemi:
- Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Vyjadřuje, že kolem Hromnic se začínají projevovat první známky jara, jako je zpěv skřivanů. - Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Podobá se americkému Dni svišťů, kde slunečné počasí naznačuje delší zimu. - Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Pokud je na Hromnice tepleji a příroda se probouzí, Velikonoce budou pravděpodobně chladné. - O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
Tento výrok poukazuje na to, že teplé a slunečné počasí není vždy dobrým znamením. - Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Předpovídá, jak dlouho potrvá zima. - Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
Jasná noc naznačuje, že zima ještě neskončila. - Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho ještě se povleče.
Tání sněhu na Hromnice znamená, že zima bude ještě dlouho trvat. - Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Chladné počasí naznačuje brzký příchod jara.
Tyto lidové tradice a pranostiky reflektují hluboké propojení našich předků s přírodou a cyklickým během roku.
V současnosti představují Hromnice směsici starých tradic a moderních zvyků. Zachovávají si však svůj původní význam oslavy světla, naděje a blížícího se jara. Svíčky zapalované v tento den nejsou jen památkou na dávné rituály, ale také symbolem světla, které rozptyluje tmu a může do našich domovů přinést pocit bezpečí a tepla.