Školní lyžařské výcviky začínají být poslední dobou pro mnoho rodin doslova luxusem. Jejich ceny se v roce 2024 většinou pohybují v rozmezí od 6 500 do 15 000 korun, a to v závislosti na destinaci a délce kurzu. Například základní škola v Unhošti nabízí pobyt v Peci pod Sněžkou za 6 500 korun plus 2 830 korun za pětidenní skipas, tedy celkem 9 330 korun. Na druhé straně, lyžařské kurzy v Rakousku mohou stát ještě více, a to až 11 500 korun s dalšími náklady na skipas a stravování. To vede k tomu, že některé rodiny si nemohou dovolit své děti na lyžařské výcviky poslat.
Není divu, že vzhledem k takto vysokým cenám, které často přesahují 10 000 korun za jednotlivce, se na lyžařské výcviky přihlašuje jen malý počet dětí. Některé školy proto organizují lyžařské výcviky pro celé ročníky nebo dokonce pro celé školy, ale i tak se jim nedaří najít dostatek zájemců. Například na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti v Milevsku se lyžařského výcviku účastní asi polovina prváků, přičemž zde lyžařský výcvik nabízejí za cenu kolem 8 000 korun za žáka.
Na druhé straně existují iniciativy, které pomáhají rodinám s financováním těchto aktivit. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) například od roku 2024 nabízí až 2 000 korun jako příspěvek na lyžařský výcvik. Jiné pojišťovny, jako je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, poskytují až 1 500 Kč a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí 500 Kč. Přestože tyto příspěvky mohou pomoci, nekryjí celkové náklady na lyžařské výcviky.
A tak vyvstává otázka, zda by nebylo od věci zkusit pořádat lyžařské výcviky třeba na kopci za městem nebo na veřejných prostranstvích vhodných pro lyžování, tak jak tomu bylo v dobách našich babiček a dědů. Prostě ráno sebrat lyže, „vyšlapat“ sjezdovku, pár hodin jezdit a večer zase zpět domů. Tato možnost by jistě představovala vítanou alternativu právě pro rodinny s napjatým rozpočtem. Lyžování v místním prostředí by eliminovalo potřebu dražšího ubytování, daleké dopravy a vysokých poplatků za skipasy, které jsou běžné v populárních lyžařských střediscích.
Skeptici teď možná namítnou, že pořádání školních lyžařských výcviků vyžaduje speciální vybavení, kvalifikované instruktory a bezpečné prostředí, které může být na místních kopcích problematické. Navíc, školy často preferují lyžařská střediska jen proto, že poskytují komplexní služby a infrastrukturu přizpůsobenou výuce lyžování, a nemusí tak řešit žádnou další organizaci.
Možnost lyžování za městem by navíc poskytla dětem více příležitostí k pravidelnému cvičení a výuce lyžování, aniž by bylo nutné vyčlenit dlouhé období nebo vysoké částky peněz. Samozřejmě, v dnešní době plné regulací a nařízení, by bylo třeba zvážit i již zmíněné bezpečnostní aspekty a dostupnost kvalifikovaných instruktorů, ale s vhodnou organizací a podporou místních škol a komunit by se jistě dala řešit i tato výzva.
Výsledkem by mohla být nejen úspora nákladů, ale také posílení komunitního ducha a podpora zdravého životního stylu mezi mladými lidmi.