Čtvrtek, 18 července 2024
DomůHistorieZázračné zrození Karlových Varů: Od lovu jelena k léčivým pramenům

Zázračné zrození Karlových Varů: Od lovu jelena k léčivým pramenům

Josef Jiránek
Josef Jiránekhttps://inmedium.cz
Josef Jiránek působil čtyři roky na pozici redaktora v Jihočeských týdenících, byl dopisovatelem týdeníku Spirit a vydal knihu Po stopách tajemných úkazů. Dnes vede cestovatelské stránky CELEDO.cz, magazín o záhadách a tajemnu TAJEMNO.com a blog inMEDIUM.cz

Na území dnešních Karlových Varů se v minulosti rozprostírala obora, která byla součástí loketského panství. Jednoho dne se do těchto míst vypravil se svou družinou na lov i král Karel IV. Štěstí mu ale nepřálo. Lovci projížděli oborou sem a tam, avšak po zvěři ani památky. Když se rozmrzelý král, unavený bezvýslednou jízdou, rozhodl k návratu na hrad Loket, objevil se před ním statný jelen. Z honců spadla veškerá únava a dali se do pronásledování zvířete, které zahnali až na vrchol skalního útesu. Vyděšený jelen ve snaze zachránit si holý život skočil do údolí. Družina tedy sestoupila do propasti, ale místo jelena tu na panovníka čekalo jiné překvapení – z hlubin země tryskal horký pramen. Překvapený král se obrátil na loketského purkrabího a ten ho informoval o léčivých účincích zdejších vod. Karel IV. se následně rozhodl vybudovat v těchto místech město.

Legenda má i jiné podání. V něm začal pes panovníkovy družiny štvát jedno ze zdejších zvířat. Při pronásledování spadl do tůně, z níž vyvěrala horká voda, a začal výt. Lovci k němu ihned pospíchali v domnění, že ho poranilo pronásledované zvíře. Když spatřili horké prameny, vytáhli z nich psa a ochutnali vyvěrající vodu. Ochutnal ji i samotný král, který měl podle legendy nemocnou nohu. Po požití tekutiny se mu udělalo lépe. V přítomnosti lékařů pak prohlásil zdejší vodu za léčivou a rozhodl se tu vybudovat lázně. Tak líčí založení největších českých lázní Karlových Varů jedna historická legenda.

Město bylo skutečně založeno. V roce 1358 tu dal král vybudovat lovecký hrádek, který později v roce 1604 vyhořel. Na jeho místě dnes stojí zámecká věž. Karel IV. si uvědomoval význam založeného města. Jeho obyvatelům udělil řadu výhod. Mezi ně patřila hlavně měšťanská práva, která je zbavila poddanosti. Město se pomalu rozrůstalo a na jeho rozvoj dohlížel samotný panovník, který si sem často jezdil léčit svoje neduhy. Stejným tempem pokračoval růst města i později za vlády Václava IV.

V patnáctém století se zpráva o zdejších léčivých pramenech dostala za hranice země a začali sem přijíždět první významné osobnosti. Mezi nimi byla i markraběnka z Kulmbachu nebo husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Ale nejsou to jen léčivé prameny, díky kterým se věhlas nynějších Karlových Varů dostal za hranice země. V šestnáctém století se ve zdejším okolí začalo ve velkém s těžbou stříbra. Ve století osmnáctém získaly Karlovy Vary mezinárodní charakter. Vedle aristokracie se tu ráda ukazovala evropská kulturní elita. Za všechny můžeme jmenovat německého básníka Johanna Wolfganga von Goethe nebo ruského cara Petra Velikého.

Dnes v Karlových Varech vyvěrá celkem patnáct léčivých pramenů, které se na povrch dostávají z hloubky několika tisíc metrů pod zemí, kde je voda ohřívána horkou lávou, sycena oxidem uhličitým a následně hnána na povrch. Nejvyšší tlak má karlovarské Vřídlo, jeho sloupec o teplotě 73 °C dosahuje výšky dvanácti metrů. Voda ze zdejších pramenů je bohatá na množství minerálních látek, díky kterým je prospěšná v léčbě poruch zažívacího ústrojí, dny, parodontózy, nadváhy, nemocí pohybového ústrojí, onkologických onemocnění, nemocí žlučníku a žlučových cest.

Karlovy Vary si během několika staletí vydobyly významné postavení jak v českých, tak v evropských dějinách a prošly mnoha proměnami. Jejich léčivé prameny přitahovaly a stále přitahují návštěvníky z celého světa. Karlovy Vary tak nejsou jen symbolem bohaté historie a tradice, ale také místem, kde se snoubí přírodní krása a léčivá síla, což je důvodem, proč si město zachovává svou popularitu a význam až do současnosti.

Nejnovější články:

Matějská pouť v Praze: Předražené občerstvení s přirážkou až 1100%

Také se na pouti nebo na trzích neubráníte pokušení dát si voňavý bramborák, křupavý langoš nebo sladký trdelník? Víte, jaké jsou výrobní ceny těchto pokrmů a jak si na nich stánkaři „mastí“ kapsy?

Další z této kategorie:

Populární: