Čtvrtek, 18 července 2024
DomůPolitikaAleně Schillerové rozumím, taky se nechci připravovat na válku!

Aleně Schillerové rozumím, taky se nechci připravovat na válku!

Josef Jiránek
Josef Jiránekhttps://inmedium.cz
Josef Jiránek působil čtyři roky na pozici redaktora v Jihočeských týdenících, byl dopisovatelem týdeníku Spirit a vydal knihu Po stopách tajemných úkazů. Dnes vede cestovatelské stránky CELEDO.cz, magazín o záhadách a tajemnu TAJEMNO.com a blog inMEDIUM.cz

V poslední době se v mnoha zemích Evropy rozhořely debaty o zbrojení a přípravě na potenciální konflikty. Zatímco některé státy, včetně České republiky, investují do zbrojení, politička Alena Schillerová vyjádřila odlišný názor. V rozhovoru s moderátorem Čestmírem Strakatý prohlásila: „My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru“. Tento její výrok vyvolal silnou vlnu kritiky u řady vládních činitelů, včetně ministryně obrany Jany Černochové a některých poslanců sněmovního výboru pro obranu.

Aleně Schillerové rozumím, ani já se nechci připravovat na válku a dávám přednost míru. Zde chci zdůraznit, že touha po míru neznamená ignorování realit světa, ve kterém žijeme. Mír totiž není jen absence války, ale stav, ve kterém se lidé a státy mohou rozvíjet a prosperovat. Příprava na válku pak často znamená značné investice do zbrojení, které by mohly být využity v jiných oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální služby. A právě zde se financí naší zemi nedostává již nyní.

Dalším argumentem je, že eskalace zbrojení vede zpravidla jen ke zvyšování napětí a nejistoty v mezinárodních vztazích. Historie ukázala, že závody ve zbrojení často předcházely větším konfliktům a válkám. Na přelomu 19. a 20. století se evropské mocnosti jako Británie, Německo, Francie a Rusko zapojily do intenzivního zbrojení. Toto období bylo charakterizováno masivním nárůstem vojenských výdajů, budováním velkých armád a rozvojem nových technologií v oblasti zbraní a vojenských plavidel. Příkladem je britsko-německý námořní závod ve zbrojení, který byl zahájen uvedením britské bitevní lodě HMS Dreadnought v roce 1906 do služby. Tato loď byla revoluční ve své konstrukci a výzbroji, a to samozřejmě vyvolalo reakci v podobě rychlého vývoje podobných lodí v Německu. Toto období intenzivních závodů ve zbrojení jen významně přispělo k rostoucímu napětí mezi mocnostmi a je považováno za jeden z faktorů, které vedly k vypuknutí první světové války.
Místo zbrojení by se tak měl klást co největší důraz na diplomacii, dialog a mezinárodní spolupráci. To jediné pomůže konfliktům předcházet.

Kritika Aleny Schillerové ze strany některých politiků mi tak připomíná inkviziční tažení, či hon na čarodějnici. To nemůže být politická diskuze vedena na základě argumentů a respektu k odlišným názorům a ne jen na základě ostrakizace nebo démonizace těch, kteří se odváží myslet jinak?

Navíc, věčný mír nemusí být pouhou iluzí. I když je historie plná konfliktů, existují příklady úspěšných mírových řešení a dlouhodobé stability. Zde jsou některé z nich:

Finské řešení po druhé světové válce: Ačkoliv bylo Finsko v průběhu druhé světové války v konfliktu se Sovětským svazem, dokázalo s ním po jejím skončení vybudovat stabilní a mírové vztahy. Toho dosáhlo díky sérii dohod a politikou neutrality, která mu umožnila zachovat si svou nezávislost a udržet mírové vztahy.

Mírový proces v Severním Irsku: Takzvané Velkopáteční dohody z roku 1998 ukončily desetiletí násilí a nepokojů v Severním Irsku mezi unionisty a nacionalisty. Tato dohoda byla výsledkem dlouhých a náročných jednání a vedla k vytvoření nové vlády sdílené oběma stranami, což následně vedlo k významnému poklesu násilí.

Mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem: V roce 1979 byla podepsána mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem. To bylo významným krokem k ukončení dlouhodobého konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi. Smlouva byla výsledkem Camp Davidských dohod a vedla k normalizaci vztahů.

Mírová dohoda v Kolumbii: Po desetiletích ozbrojeného konfliktu podepsala kolumbijská vláda v roce 2016 mírovou dohodu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), což ukončilo jeden z nejdelších a nejkrvavějších konfliktů v moderní historii Latinské Ameriky.

Jak je vidět, investice do mírových iniciativ, vzdělávání o míru a podpora mezinárodních organizací zaměřených na řešení konfliktů mohou přinést stabilnější a bezpečnější svět.
Postoj Aleny Schillerové jen odráží touhu po světě, kde dominuje mír a spolupráce, ne konflikty a zbrojení. Tento postoj si zaslouží nejen pochopení, ale i vážnou úvahu v rámci širší politické a společenské diskuze.

(úvodní foto: Eva Kovaříková, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons)

Nejnovější články:

Matějská pouť v Praze: Předražené občerstvení s přirážkou až 1100%

Také se na pouti nebo na trzích neubráníte pokušení dát si voňavý bramborák, křupavý langoš nebo sladký trdelník? Víte, jaké jsou výrobní ceny těchto pokrmů a jak si na nich stánkaři „mastí“ kapsy?

Další z této kategorie:

Populární: