Čtvrtek, 18 července 2024
DomůŽivotní stylČeši nadávají na zdražování, ale přitom si žijou jako prasata v žitě

Češi nadávají na zdražování, ale přitom si žijou jako prasata v žitě

Josef Jiránek
Josef Jiránekhttps://inmedium.cz
Josef Jiránek působil čtyři roky na pozici redaktora v Jihočeských týdenících, byl dopisovatelem týdeníku Spirit a vydal knihu Po stopách tajemných úkazů. Dnes vede cestovatelské stránky CELEDO.cz, magazín o záhadách a tajemnu TAJEMNO.com a blog inMEDIUM.cz

Češi nadáČeši mají jednu oblíbenou disciplínu, ve které jsou fakt dobří. Troufnu si dokonce tvrdit, že kdyby se tato disciplína stala součástí nějaké mezinárodní soutěže, přivezl by si z ní „český tým“ zlatou medaili. Tou oblíbenou českou národní disciplínou je stěžování, a to stěžování si na všechno možné. Ať už je to počasí, politika, sousedé a v posledních měsících především ceny. „Všechno je strašně drahé!“ slyšíme na každém rohu. Je to ale opravdu tak hrozné, jak si myslíme, nebo se ve skutečnosti máme jako prasata v žitě?

Přestože žijeme v éře technologií a přebytku, existují na naší planetě místa, kde je běžnou realitou každodenní boj o přežití. Představte si na chvíli, že jste se ocitli v malé vesničce někde v odlehlé části světa. Je to místo, kam elektřina ještě nedorazila, kde internet je nedosažitelným snem a čerstvé potraviny luxusem, o kterém se místním obyvatelům tak akorát zdá.

Jedním z příkladů takového místa je vesnice v Malawi, jedné z nejchudších zemí světa. Zdejší obyvatele trápí nedostatek základních životních potřeb. Elektřina je v této oblasti opravdovým luxusem, na který většina obyvatel nemá, a tak jsou pro ně jediným zdrojem umělého světla „blikající“ petrolejové lampy. Není divu, že život se tu zpomaluje už s nastávajícím soumrakem. Internet? Zdejší děti o něm možná slyšely ve škole, ale většina z nich ho nikdy na vlastní oči nevyzkoušela. A pokud jde o jídlo, mnohé rodiny jsou závislé na malých kouscích půdy, kde se snaží vypěstovat dostatek potravin, aby přežily. Někdy je to jen kukuřice, které se v místních podmínkách celkem daří, jindy trocha zeleniny, kterou je možné uchovat i během suchých období.

Nyní se ale vraťme zpět do našich českých končin. Zapínáme počítač a během několika sekund se připojujeme k internetu s rychlostí, která by byla pro obyvatele zmíněné vesničky v Malawi něčím nevídaným. Naše chladničky přetékají jídlem a obchody jsou plné zboží z celého světa. V momentě, kdy si stěžujeme na vysoké ceny nebo nedostupnost některého zboží, možná zapomínáme, jaké privilegium je žít v zemi, kde máme k dispozici takové bohatství a možnosti.

Příběhy lidí z těchto odlehlých oblastí by nám měly sloužit jako připomenutí, že svět není všude takový, jaký známe z našich každodenních životů. Zatímco my si můžeme vybírat z obrovského množství potravin a využívat technologické vymoženosti na každém kroku, po celém světě existují statisíce vesniček podobných té v Malawi, kde se každý den stává bojem o základní lidskou důstojnost a přežití.

Za dalším příkladem nemusíme překročit ani hranice naší země. Stačí se jen vrátit o několik desítek let zpět. V době našich babiček nebyly například běžně dostupné automatické pračky a sušičky, které dnes bereme jako samozřejmost. Praní oblečení bylo časově náročné a fyzicky vyčerpávající. Muselo se namáčet, ručně drhnout, ždímat a poté sušit. V zimních měsících nebo za deštivého počasí to bylo ještě náročnější – prádlo se muselo sušit uvnitř u kamen nebo v malých a nedostatečně větraných prostorách. Dnešní možnost jednoduše vhodit oblečení do pračky, nastavit program a po chvíli ho vytáhnout čisté a někdy i suché, je luxus, který si naše babičky nedokázaly ani představit.

Pamatuji si také vyprávění svého dědečka o tom, jak z pivovaru nosil těžké ledové kostky, aby si s babičkou uchovali jídlo v „ledničce“ studené. Dneska máme chladničky, které si samy udržují teplotu, a ty nejmodernější nám dokonce řeknou, kdy dochází například mléko. A to nemluvím o chytrých telefonech, které nám umožňují být neustále v kontaktu s celým světem.

Takže ano, nadáváme, že se všechno zdražuje, ale ve skutečnosti žijeme ve světě, kde máme přístup k luxusu, o kterém se našim předkům ani nesnilo. Můžeme si objednat zboží z druhého konce světa, mluvit s přáteli na opačné straně planety nebo si kdykoliv pustit film, aniž bychom museli opustit pohodlí svého domova. A co je podstatné, můžeme si to dovolit!
To samozřejmě neznamená, že bychom měli rezignovat na skutečné ekonomické problémy, které mohou naše domácnosti postihnout. Ale možná bychom měli občas zpomalit, podívat se kolem sebe a ocenit všechny ty drobné věci, které nám dnešní moderní život nabízí. Možná i vy zjistíte, že se máte mnohem lépe, než si myslíte. A když na to přijde, tak i to bědování si v dnešní době užijete trochu více – konec konců, i to je součást luxusu, ve kterém žijeme.vají na zdražování, ale přitom si žijou jako prasata v žitě

Nejnovější články:

Matějská pouť v Praze: Předražené občerstvení s přirážkou až 1100%

Také se na pouti nebo na trzích neubráníte pokušení dát si voňavý bramborák, křupavý langoš nebo sladký trdelník? Víte, jaké jsou výrobní ceny těchto pokrmů a jak si na nich stánkaři „mastí“ kapsy?

Další z této kategorie:

Populární: