Jednou z historických památek Železných hor je zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém vrcholu nad městečkem Třemošnice a je obklopena dvěma roklemi.
Jako letopočet vzniku je uváděn rok 1250 a jako první majitel Smil ze Žitavy, později známý spíše jako Smil z Lichtenburka. V držení Lichtenburků byla Lichnice až do roku 1330, kdy byla prodána Janu Lucemburskému. V té době byla často dávána do zástavy a pečovali o ni králem pověření purkrabí. O dvacet let později hrad odkoupil král Karel IV., který tu kolem roku 1370 i nějaký čas pobýval. Od roku 1377 byla Lichnice dávána věnem českým královnám a od počátku patnáctého století byl hrad opět často zastavován. Od té doby se na něm ještě vystřídalo několik majitelů. V roce 1932 získal zříceninu Klub českých turistů, v roce 1950 ji převzal český stát a v současnosti patří do vlastnictví města Třemošnice.
Naše výprava za tajemnem starobylé zříceniny začíná v obci Pařížov, kde se nachází jedna z nejhezčích a nejstarších přehrad v České republice. Vydáváme se lesní cestou po proudu řeky Doubravy, míjíme kvetoucí blatouchy a mírná skaliska. Pohádkově vyhlížející krajině chybí jen rusalky, víly a jiné strašidelné bytosti. Ale to už jsme v městečku Třemošnice, procházíme je a následně vystupujeme lesní cestou vzhůru k hradu. Vcházíme do obce Podhradí, kde nás jako první vítá starý dub. Ten zde stojí více než 650 let. Dá se říci, že je to jediný živý svědek, který pamatuje většinu událostí, které se odehrály v blízkém hradním komplexu. Je také jediný, kdo by mohl s jistotou potvrdit či vyvrátit kteroukoliv z dochovaných legend.
Z původního hradu zůstalo několik obvodových zdí, část kruhové věže, několik podzemních chodeb a studna hluboká třicet metrů. Zřícenina oplývá několika legendami, z nichž nejznámější je o bezcitné Miladě. Milada byla jediná dcera a dědička hradního pána, rytíře z Čáslavi. Navíc byla krásná. S otcem často jezdívala na lov a svým chováním se začala podobat bezcitným mužům. Tak to fungovalo až do okamžiku, kdy se jednoho dne za nevlídného počasí vracel hradní pán do svého sídla. Když se před ním otevíraly obrysy lichnického hradu, zablesklo se a udeřil hrom. Rytířův kůň se lekl a splašený uháněl k Lovětínské rokli, kde se i s hradním pánem zřítil do jejích hlubin. Krásná Milada osiřela a její srdce vzplálo nenávistí ke skalám, jež jí zabily otce. Nechala vyhlásit, že si za muže vezme jen toho, kdo v plné zbroji vyjede na nebezpečnou skalní plošinu a se svým koněm se zde třikrát otočí. Našlo se několik rytířů, kteří věřili, že v těžké zkoušce obstojí. Všichni ale skončili v propasti. Krutá Milada si nedělala ani starosti s jejich mrtvými těly, která nechala napospas dravé zvěři. Jeden z rytířů však pád přežil. A jen díky kováři Horynovi, který ho tu našel, se z těžkých zranění zotavil. Po čase se na hradním nádvoří objevil znovu coby statný rytíř. Miladě, která ho nepoznala, celou noc vyprávěl o nejrůznějších krajích, jaké kdy procestoval, a zpíval jí tesklivé písně. Srdce panovnice začalo pozvolna tát. Druhý den, když statný jinoch usedal v plné zbroji na svého koně a rozjel se s ním k Lovětínské rokli, byla celá nesvá. Se zatajeným dechem hleděla, jak jeho kůň vbíhá na skalní plošinu a jednou, podruhé a potřetí se zde otáčí. Rytíř splnil svůj úkol jen s pomocí diamantů, které vložil do podkov svého koně. Vítězně se vracel zpět k hradu, kde na něho v jednom z arkýřů čekala Milada. Na místo pozdravu vzal však rytíř kuši a jedinou střelou probodl panovnici srdce. Poté zmizel a nikdo ho již později nespatřil. Podle mnoha usmrcených mladých mužů je skalní plošina dnes nazývána Dračí kámen. Krutou legendu zde připomíná jen otisk koňské podkovy.
S okolními hrady byla prý Lichnice spojena několika tajnými chodbami. Ty sloužily jako úniková cesta v případě napadení hradu, ale také jimi byly doručovány tajné zprávy. Podzemní labyrint byl velmi členitý. Na mnoha místech se nacházely slepé odbočky. Chodbami se tak mohli pohybovat jen lidé, kteří se v podzemí opravdu vyznali. Chodby jsou dnes zasypány. Podle legendy je naposledy použil bohatý majitel hradu. Ten měl v úmyslu tudy uniknout před svým sousedem, který ho chtěl ztrestat za utiskování poddaných. Pověsti také vyprávějí o pokladu, který by se měl v podzemních chodbách nacházet.
Zřícenina hradu Lichnice se v současnosti stala velmi zajímavým turistickým cílem. Je odtud krásný výhled do okolí. Při dobré viditelnosti můžete vidět i posvátný Říp.