Ministr vnitra Vít Rakušan včera na sociální síti X vyzval k oslavám Silvestra bez ohňostrojů a zábavní pyrotechniky. Toto vyjádření přichází v kontextu nedávných násilných činů spojených se střelbou na Karlově univerzitě a s cílem snížit nervozitu a trauma způsobená těmito událostmi. Navíc stále více lidí si uvědomuje negativní aspekty pyrotechniky včetně její škodlivosti na zdraví a životní prostředí.
Ačkoliv jsou ohňostroje tradičním prvkem silvestrovských oslav, málokdo ví, že představují významné nebezpečí. Jsou zdrojem znečištění ovzduší, vody a půdy. Studie ukazují, že chemikálie uvolňované při ohňostrojích, jako jsou hořčík, titan, rubidium, stroncium a barium, se dostávají do atmosféry a způsobují dlouhodobé škody v přírodě. Kromě toho, látky jako antimon a thallium, které jsou součástí některých pyrotechnických výrobků, jsou karcinogenní a mohou zvyšovat riziko rakoviny u lidí, kteří jsou vystaveni jejich vdechování.
Dalším závažným problémem je zvýšená koncentrace jemných částic v ovzduší, známých jako PM2.5 a PM10, které jsou tak malé, že mohou pronikat do respiračního traktu a způsobovat respirační a kardiovaskulární problémy. Škodlivé jsou zejména pro osoby s již existujícími zdravotními obtížemi.
A pak je tu neodborné zacházení s pyrotechnikou, které může mít vážné a někdy i tragické následky. Jedním z nejběžnějších zranění jsou utržené nebo těžce poškozené prsty či celé horní končetiny, za kterými stojí neodborná manipulace s pyrotechnikou nebo její předčasné odpálení. Tato zranění vedou zpravidla k trvalému postižení a ztrátě motorických schopností. Pokud pyrotechnika exploduje příliš blízko obličeje, může dojít k poškození očí nebo sluchu. V extrémních případech mohou být úrazy i smrtelné. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu také riziko požárů způsobených nekontrolovaným odpalováním ohňostrojů. Tyto incidenty nejenže ohrožují bezpečnost jednotlivců, ale mohou mít i širší dopad na majetek a životní prostředí.
Vedle těchto aspektů je třeba vzít v úvahu i vliv na domácí a divoká zvířata. Hluk a světelné efekty, které jsou pro ohňostroje tak typické, bývají pro zvířata velmi stresující. Například psi a kočky mohou na hluk velmi intenzivně reagovat. To pak vede k jejich ukrývání, útěku nebo dokonce ke zdravotním komplikacím. Zvláště akutní to může být o silvestrovské noci, kdy je hluk pyrotechniky nejintenzivnější.
Ale i v případě divokých zvířat dochází k narušení jejich přirozeného chování. Například hlukem vyplašení ptáci mohou začít nekontrolovaně létat a narážet do objektů v okolí. To pak vede k jejich zranění nebo dokonce úhynu. Důsledky bývají dlouhodobé, včetně narušení rozmnožovacích cyklů a migrací.
Drobné pozůstatky ohňostrojů rozeseté v přírodě jsou pak nebezpečné hlavně pro zvířata, která tyto zbytky zkonzumují. Hrozí jim zranění či otrava, neboť tyto materiály často obsahují řadu toxických látek a mají ostré hrany.
V reakci na uvedené problémy se některé obce a města rozhodly regulovat nebo dokonce zakázat používání zábavní pyrotechniky. Například v Praze a v několika dalších městech byly zavedeny vyhlášky omezující používání pyrotechniky v určitých oblastech nebo časech.
Silvestrovské oslavy bez ohňostrojů mohou nabídnout alternativní formy zábavy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a bezpečnější pro lidi. Možnosti zahrnují laserové show, světelné instalace, kulturní akce nebo tiché oslavy, které respektují potřeby všech členů komunity včetně zvířat. Takové alternativy nejenže snižují ekologický dopad, ale mohou také vytvářet více inkluzivní a udržitelnou atmosféru pro všechny, kteří se chtějí podílet na oslavách příchodu nového roku.